IRONMAN Kalmar pro mě pravděpodobně nikdy nebude tím nejrychlejším závodem, ale rozhodně bude jedním z těch závodů, kam se vždy rád vrátím. A nyní měl pro mš trošku speciální příchuť, protože byl mým desátým dokončeným ironmanem (3.8 km plavání – 180 km cyklistika – 42.2 km běh). Závod jsem rozjel výborně, na hraně osobního rekordu, ale druhá půlka cyklistiky mě zlomila. Hrubý asfalt v kombinaci s protivětrem mě stál hodně sil, a prostě mi došlo! Běh v Kalmaru také nepatří k nejrychlejším, ale celkovým časem 10:53:46 hodiny jsem si rozhodně ostudu neudělal a dokončil jsem na 499. příčce z 1820 dokončivších sportovců bez handicapu.

Plavání v Kalmaru ovšem patří mezi nejlepší, co jsem v rámci dlouhého triatlonu zažil. Neskutečná atmosféra a všechny břehy podél trati jsou doslova obsypány fanoušky. Teplota vody je v průlivu mezi Kalmarem a Ölandem značně proměnlivá a běžně osciluje s rozdílem až 5 stupňů během 24 hodin. Jaký si vzít neopren je tedy loterie! Ranní měření ukázalo 18,5 stupně, což je pro mě hraniční, abych neprochladl, těžká volba! Rozhodl jsem se, že budu za tvrďáka a sáhl jsem po krátkém neoprenu, ve kterém se mi podstatně lépe plave, ale riziko prochladnutí je zkrátka podstatně vyšší. A mé rozhodnutí se vyplatilo! Rychlým a uvolněným výkonem jsem zaplaval svůj vyšší standard za 1:12:05 hodiny, což mě pěkně namotivovalo do dalšího boje!

Cyklistika na ironmanu je opravdu dlouhá! Kdo by to dopředu řekl při délce 180 km, že? Po skvělém plavání jsem sedl na kolo pln očekávání a odhodlání, přeci jen už dlouho čekám na prolomení svého osobního rekordu a magické mety deseti hodin, v hlavě to prostě bylo. Ze začátku jsem se vědomě trošku krotil, a to možná byla chyba. Jelo se mi skvěle a vážně mi to chutnalo. Vše prozatím nasvědčovalo tomu, že bych mohl atakovat osobní maximum, ale současně jsem věděl, že když začne, byť jen trošku, foukat, bude to peklo. Když jsem dojel na nejjižnější bod trati na ostrově Öland a otočil se proti větru, který jsem před tím vůbec nevnímal, náhle jsem ucítil, že to bude dlouhý den! Prvních 70 km uteklo jako voda, ještě na 120. km jsem jel podle představ, ale posledních 60 km zesiloval vítr a mně to už prostě nejelo. Cyklistiku jsem odjel za 6:36:18 hodiny, výkon byl slušný, a vlastně jsem spokojený, ale Kalmar pro mě zkrátka nebude tím nejrychlejším závodem.

Běžecký maratón mi ve švédsku příliš radosti neudělal. Když jsem přijel po cyklistice do druhého depa, byl jsem rovných 8 hodin na trati. Řekl jsem si, že běh rozjedu naplno a pokusím se dostat pod celkových 10:30 hodin. Ale nešlo to! Výkonnostně jsem na tom byl dobře, síla a rychlost tam byla, ale členitá trať, vysoký počet lidí a opakované průjezdy historickým centrem na kostkách mi nedávaly moc příležitostí jet naplno. A to mě štvalo ze všeho nejvíc, protože výkonnostně jsem na tom byl pořád slušně. V jeden moment jsem byl velmi blízko pádu, když jsem se srazil s běžcem, který z ničeho nic změnil trajektorii svého běhu. On upadl a já jsem narazil do kamenné zídky. Naštěstí se nic vážného nestalo až na několik oděrek. Ale zcela pochopitelně mě to zpomalilo a poté už jsem nejel na hraně rizika. Běh jsem dokončil za 2:52:20 hodiny, hluboce pod svým osobním limitem, což mě mrzelo. Když zhodnotím IRONMAN Kalmar bez emocí, tak jako příprava na hlavní letošní cíle byla má účast vydařená, ale ne vše mi vyšlo optimálně. Celkovým časem 10:53:46 hodiny jsem si rozhodně ostudu neudělal a dokončil jsem na 499. příčce z 1820 dokončivších sportovců bez handicapu.